V neděli, den před svatomartinskými slavnostmi, počasí vykouzlilo parádní mlhoviště, které však především řidiči úplně neocenili. Naše posádky nečekaně všechny úspěšně dorazily v časovém limitu do Slavíčkovy haly v Chlumci, která hostila další pokračování HK ligy mužů. I v mrazivém počasí byla dodržena tradice v podání venkovní rozcvičky, mlha se dala opravdu krájet, někteří borci to zkoušeli florbalkami. Nicméně adaptace na zimní počasí se hodila, povrch v hale (opět nesetřený) připomínal ledové kluziště. Takže jsme si zanadávali (hlavně běžci vyznávající dynamičtější styl hry), řekli si, že to je pro oba stejně na velké H, malé o, římská pětka N a O - a šli do hry proti domácím. Hned v prvním střídání si Jakub Houžvička s Martinem Petrgálem zahráli se soupeřem dvakrát přihraj a běž, první pokus skončil na manťáku, druhý již v brance - 1:0. Dále jsme byli aktivnější, více na míčku, avšak jedna nepohlídaná situace (opakovaně upozorňované hlídání osy hřiště) vedla k vyrovnání. Převaha v prvním dějství na straně Jičína byla znatelná, gólově však nepodpořená. Toto změnila akce - rychlé rozehrání standardní situace a bomba o tyč (která zvonila ještě asi dvě minuty, zajímavé bylo, že tuto šlupku přežil míček) Kuby Houžvičky minutu před koncem 1. třetiny - 2:1. V prostřední části hry hostitelé svůj výkon pozvedli a soustředili se na rychlé brejky. Náš gólman Luky Svoboda však zavřel kasu a vytáhl i pár televizních zákroků. Jeho kolega si však vybral horší chvilku, brejkovou situaci, kterou táhl Adam Florian, ještě spacifikoval výborným "sejvem", avšak po nahození Floriho míčku zpět do brankoviště se mu asi střetly myšlenky a hodil si balónek do vlastní kasy (nebo dal míčku neskutečnou faleš technickou finesou Adam? To už jsme v pozápasových rozhovorech nezjistili, protože populární "Flori" musel odjet na divizní mač áčka - pozn. redakce). Co se ještě stalo v druhé periodě? Petr Kryl neproměnil trestné střílení, když se krátce před tím nepříjemně zranil (srdce válečníka a asi i adrenalin způsobil, že dohrál celý turnaj, snad je kotník OK), Jičín hrál oslabení (skvěle, domácí neměli nic). Stav 3:1 před poslední třetinou držel oba celky v naději na bodový zisk, nicméně bylo zřejmé, kdo CHCE VÍC! Hru jsme kontrolovali a vlastně jen čekali na pojištění náskoku, efektivita v koncovce však pořád a nejen tuto sezónu trápí celý klub. Zpět na plac, obranu soupeře otevřel Petroš, který chytrou přihrávkou, kdy nasadil "housle" hráči v modrém, našel Michala Zikmunda - ten se face to face většinou nemýlí - 4:1. 5 minut před koncem jsme ještě dostali možnost přesilovky a nejprve v ní inkasovali, čímž dostal Chlumec malinkou naději na zvrat - 4:2. V pokračující výhodě však po výborné práci Vládi Brendla a Jirky Janatky prosadil druhý nejlepší kanonýr této souteže Péťa Kryl a dal tak razítko na zaslouženou výhru.

Před druhým duelem si někteří členové odskočili na zasloužené občerstvení, někteří však neměli sportu dost a vymýšleli taktiku na novém LCD modulu hrajícího trenéra. Působivý originál bohužel vzhledem k cenzuře nemůžeme zvěřejnit. Již zmíněný odjezd Adama F. (zároveň pokladník Béčka, který jistě bude při skládání pokut za tento turnaj myslet na tuto svou položku v Eurech) nás donutil malinko přeskládat zadní linie a upravit taktiku i vzhledem k soupeři, kde tvoří hlavně ofenzivní část hry dva borci, jejichž kvality převyšují nejen tuto soutěž. Důležitá změna přišla i ve změně úvodního pokřiku, dle prvotních ohlasů jasná změna k lepšímu, bohužel přítomná média nezachytila na video... První třetina byla odehrána skvěle systémově, týmově, těch přívlastků by se našlo více. V poslední minutě před přestávkou přišla i sladká odměna v podobě slepených gólů - nejprve džejdžej (JJ, kdo ještě neví tak Jirka Janatka), předložil na osu Petru Krylovi a ten si věděl rady - 1:0. Za 22 sekund svítilo červené světlo za brankou Dobrušky znovu (dobře, tak nesvítilo, hokejová vsuvka), geniální krosová nahrávka na 25 metrů od Lukyho Urbana našla čepel Michala Zikmunda, 10 cm před prázdnou kasou nešlo nedat (i když jeden nejmenovaný hráč FBK s číslem 9 by to byl schopný i přestřelit) - 2:0. Zazněla důležitá věta pro mladší kategorie od zakončujícího MZ - mít čepel na zemi! Souhlas a šli jsme na přestávkovou dvouminutovou poradu (dohoda všech ohledně zkrácení přestávek, spěchali jsme také na muže A, někteří měli důležité pořadatelské role). Ta se nám evidentně nepovedla (ta přestávková porada), FBC nám opatilo slepené góly a v čase 17:37 se začínalo za stavu 2:2 znovu. Na střídačce zaznělo vzhledem k průběhu hry, "kdo dá další gól, tento duel vyhraje" - jak prorocké. Chvílemi se bojovalo, přiostřilo, docházely síly. K velkému výkonu se rozehrál Dan Valeš, který zblokoval asi 8 pokusů soupeře z nebezpečné pozice a celkově byl neuvěřitelný poziční hrou. Výkon sezóny pak podával jeho parťák v obranné dvojici Marek "Benží" Badzo, který měl těch bloků také dost, plus přidal výborné soubojové záležitosti, i podpora ofenzivy snesla přísné parametry (v pozápasové autogramiádě byl nejvíce vyhledávaným hráčem FBK Jičín). A jestli Benží záhrál výkon roku, pak Martin Procházka rovnou "dvouletky"! Pozičně vynikající, málem i skórující a hlavně stále pozitivní! Prochy se neurazil, když první zápas "profandil" a povzbuzoval kamarády, v posledních minutách drtivého tlaku soupeře byl klidný na míčku a v soubojích včas. Čas plynul a kýžený "zlomový" gól nepřicházel ani na jedné straně. Navíc Dobruška pomalu přebírala taktovku a byla lepší na míčku. My měli však neskutečného Lukyho, týmového ducha (v tomto případě žádné klišé) a super postavenou brankovou konstrukci (myslím, že Dobré dalo 4 tyčky v poslední třetině včetně střely tyč-tyč ven). My jsme však také hrozili a Luky Urban vybojoval po výborné individuální akci přesilovku. Nejdříve převaha byla "takové připosrané", řečeno slangově, pak však momentum zápasu zlomil odvážně JJ, průběhem za kasu a následným minilobíkem přes florbalku soupeře vyzval kamaráda Péťu Kryla, který zatloukl do sítě ze vzduchu a v rámci pravidel nekompromisně - 3:2!!! O chvilku později nesl Houžva na zádech 3 borce v zeleném, asi až sedmý faul na něj byl odpískán. Po rozehře v rohu tam Petroš začal "vyšívat a háčkovat" (hráč bez techniky nejprve nějak obehrál protivníka, pak sám sebe - tím se zase dostal do rohu, takhle to šlo asi 30 sekund...), zpoza branky pak našel ČepelOpětNaZemi Michala Z. - 4:2. Od této chvíle byl zasádní výkon Lukyho Svobody, který pustil pouze jeden míček v poslední minutě při power-play soupeře přes trojitou clonu - 4:3. Zbývalo 34 sekund, nervozita nebyla na místě, nebo tam byla? Atmosféra na střídačce se nedá popsat, tam bylo vše v mušketýrském módu (pro mladší ročníky to znamená 1 za všechny a všichni za jednoho). Jirka Janatka pak svůj parádní výkon podtrhl ziskem a střelou do prádzné kasy - 5:3, následně to ještě vyšperkoval epesní akcí a gólmanovi to "dal mezi tělo a ruku" - 6:3! Po závěrečném hvizdu následovalo euforické skandované kolečko oslavující zisk zvaný šestiboďák, k tomu hráči přidali děkovačku pro věrný, téměř zaplněný, kotel jičínských fanoušků (v počtu 2 - děti hráčů Maruška a Emička, každopádně holky děkujeme za podporu včetně videí a fotek z balkónu!). Pohádka z nedělní předsvatomartinské mlhy pro tým z "města pohádek" tak měla šťastný konec, poselství z celého turnaje pak podtrhlo závěrečné hlasování v mixzóně o hráče DNE - shoda napříč mezi florbalovými experty, hráči, novináři a přítomnými diváky byla neuvěřitelně jednoznačná - nejlepší byl jasně celý TÝM FBK JIČÍN, dalšího komentáře není třeba. Kdo dočetl až sem asi slzí dojetím (děkujeme!!!!!), každopádně i přes zasloužený zisk plného počtu bodů a skoku v tabulce hráči vnímají velké rezervy a chyby ve výkonech (v dnešním reportu jsme vlastně jen chválili), takže borci, MAKÁME SPOLU DÁL a VÍCE! Díky za hru!