5 otázek jsme položili trenérovi Janu Chalupovi, který se věnoval v uplynulé sezóně hlavně starším žákům. Obětavý člověk však pomáhal snad všem kategoriím, na hale byl k vidění každý víkend, florbalem žije! Jdeme na to:

1) Jak hodnotíš uplynulou sezónu starších žáků?

S uplynulou sezónou jsem hodně spokojený. Podařilo se nám několik historických momentů (postup do 1. koše, první body v 1. koši, TOP 2 hráči v kanadském bodování atd.), kluci si zahráli zajímavé zápasy a my trenéři jsme mohli vidět, jak se naše snaha vyplácí. Je fajn, že bylo dostatek hráčů k tomu, aby se přihlásily dva týmy, ač to pro nás trenéry a dost rodičů bylo namáhavé z důvodu cestování (zdravíme Českou Třebovou). Taky jsem moc rád, že jsme nejen dokázali udržet většinu hráčů u tohoto krásného sportu, ale dokonce k nám v průběhu sezóny přišli noví členové.

2) Co ti u kluků nejvíce chybí, ať už při tréninku nebo na zápase?

Osobně to vidím na touhu a chuť se o daný moment porvat. Jasně, že ne vždy máš chuť jít na hranici, ale trošku mě mrzí, že to kluci občas flákají. U této kategorie už prostě 2x týdně držet florbalku nestačí a kdo tomu nedá něco navíc tak má problém. Na druhou stranu musím uznat, že spousta kluků poskočila ve výkonnosti hodně a všichni se posunuli. Kdybych srovnal začátek a konec sezóny, tak je vidět obrovský pokrok.

3) Za co bys svěřence za uplynulou sezónu nejvíce pochválil?

Asi by to bylo u každého hráče trošku odlišné. Nicméně všeobecně za výdrž, přátelskou atmosféru, podporu druhých a samozřejmě i trpělivost s námi trenéry. Osobně musím přiznat, že jsem se na každý trénink těšil a užil si s kluky i ostatními trenéry hodně srandy.

4) Jaký to je pocit, mít v týmu vlastního syna?

Uf, hodně těžká otázka. Myslím, že kdo to nezažil tak úplně nepochopí. Je to fajn, trávíš s ním hodně času a vidíš ho jinak než v normálním životě. Na druhou stranu je to strašně těžké, nikdy nechceš připustit, aby si někdo myslel, že mu nadržuješ, takže si přísnější. U nás to občas vyvolalo i nějakou slzu, ale myslím, že už to chápe a snad to vidí stejně i on. Pořád pro něj chci to nejlepší…

5) Co bys popřál našemu klubu do další dvacetiletky?

Jednoznačně novou halu – to je jedna z nejdůležitějších věcí pro klub. Spoustu dobrých trenérů a fajn rodičů, kteří nám budou dál fandit a pomáhat přetáhnout kluky a holky na stranu sportu. Aby dál pokračovalo propojení jednotlivých kategorií a dohromady, s podporou vedení klubu, to fungovalo jako to funguje teď.

Honzo moc děkujeme, udrž si energii, pracovitost a hlavně lásku k florbalu!