Starší žáci A – aneb návrat mezi elitu.

K pokračování rozehraného turnaje ve Vysokém Mýtě se kluci vydali po 2 týdnech. Tentokrát bylo rozlosování namířeno na ranní/dopolední zápasy, a tak jsme se nevyhnuli brzkému vstávání a odjezdu před 7 hodinou ráno. Nicméně díky tomu s námi mohl vyrazit i stabilní bek naší sestavy Jakub „Řehold“ Řeháček, který ještě téhož dne odpoledne vyrážel na lyžařský výcvik.

V místě turnaje jsme se všichni sešli v 8 hodin ráno a po cca 15minutovém čekání na domácí (to by se v Jičíně nestalo), jsme dostali šatnu a mohli se začít připravovat na první zápas. V něm byl našim soupeřem tým domácích – FTC Vysoké Mýto. Již na začátku dne jsme si určili jasný cíl a šli si tvrdě za ním. Kluci makali na hřišti, poctivě bránili a v útoku byli velmi kreativní. Skóre na konci první třetiny 3:0. I v druhé části se hrál pěkný florbal, oba týmy přežili po jednom vyloučení a Jičín opět navýšil své vedení – 5:1. Během poslední třetiny již kluci podvědomě šetřili síly, mírně ubrali směrem dopředu, ale i toto stačilo k vyrovnanému stavu poslední části a náš tým tak pohodlně zvítězil 6:2 (střely na branku 23:10).

Po krátké pauze nás čekal nejtěžší celek tohoto koše – Náchod. Tento tým ze severu, stejně jako my, poslední 2 zápasy vyhrál, a tak jsme se měli porvat o postup. Již začátek zápasu dal jasně najevo, že se bude hrát trošku jiný kvapík. Hrál se otevřený florbal na obě strany, ale o trošku šťastnějším týmem jsme byli my – vedení 1:0 na konci první hrací části. Na začátku druhé části navýšil naše vedení T. Kvapil, ale za dvě minuty jsme vyčerpali štěstí a po špatném rozebrání hráčů inkasovali první gól. Odpověď kapitána Vládi však na sebe nedala dlouho čekat (3:1). Do třetí třetiny jsme vstupovali s dvou gólovým náskokem a kluci byli odhodláni vypustit na hřišti duši a vítězství urvat. Situace se však mírně zkomplikovala vyloučením kapitána a bleskovým využitím přesilovky – 3:2. Čas v té době hodně zpomalil a konec zápasu se přibližoval jen velmi zvolna. Dvě minuty do konce si tým Náchodu vzal time out a šel do šesti. Kluci ale neudělali chybu, s nasazením posledních sil dokázali šestici soupeře ubránit a po konečném výsledku 3:2 zvítězit i ve čtvrtém utkání. Škoda, že soupeři chyběl nejlepší hráč a vedoucí kanadského bodování, ale na to se historie neptá…

Čtyři výhry znamenají jediné – postup do 1. výkonnostního koše a krásné, ale velmi namáhavé souboje s elitními celky.

Velmi rád bych poděkoval všem hráčům, za jejich ochotu, úsilí a chuť. Takový tým je radost trénovat. Dále patři obrovský dík fanouškům/řidičům a také soupeřům a rozhodčím, kteří předvedli nadstandardní výkon a ukázali, že jde pískat tak, aby florbal netrpěl.

MAKÁME DÁL!!!